Jana Preissová

Plzeňská rodačka ochotničila už jako malá s rodiči. Po absolvování pražské DAMU v roce 1970 se na celých dvacet let stala členkou Divadla Na zábradlí, kde ztvárnila mimo jiné Grušenku v Bratrech Karamazových, Mášu ve Třech sestrách, Lady Macbeth v Macbethovi, Klytaiméstru v Ifigenii v Aulidě, Elvíru v Donu Juanovi či Zuzanu v Largu desolatu. Na scéně Činohry Národního divadla si zahrála nejprve pohostinsky v roce 1988 ve Strindbergově Slečně Julii, a od roku 1990 zde pak přijala stálé angažmá. Z plejády rolí na jevištích Národního divadla stojí rozhodně za zmínku například její Pearceová v Pygmalion, Královna Kunhuta ve Falkenštejnovi, Alice v Tanci smrti, Bílá macecha v Krobotově adaptaci Roku na vsi bratří Mrštíků, Královna v Shakespearově Cymbelínovi, Raněvská v Čechovově Višňovém sadu, titulní Marie Stuartovna v Schillerově tragédii, Emilie v Komedii omylů či Kněžna Zaháňská v Babičce. Filmové diváky si podmanila již jako křehká provazochodkyně Anna v Menzelově Rozmarném létu (1968) a maminka v komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Za roli matky představené ve snímku debutujícího Petra Hviždě Řád (1994) si odnesla Českého lva jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. Hostuje v dalších divadlech, hraje v televizních filmech a seriálech, učí na Pražské konzervatoři a díky svému jemnému, kultivovanému hlasovému projevu je vyhledávanou dabérkou (v letech 1995 a 1998 získala Cenu Františka Filipovského).